Rozhlédnutí třetí

Nedávno jsem se objednávala na takové nepříjemné vyšetření. Podrobnosti vynechám, ale důležité je, že den před vyšetřením se nesmí pozřít ani sousto. Sestřička chvíli zoufale hledala volný termín. Pak ale se zvláštním proviněním v hlase nabízí 15. února. A že tedy kdybych byla ochotná přijít 15. února, tak že je volno. Celý den. Jsem nadšená a zmatená. Sestřička pravděpodobně vycítí moje zmatení a vysvětluje. 14. února jen svatý Valentýn! Stále moc nechápu. A den před vyšetřením se nesmí nic jíst. To přeci vím! No a všichni chtějí sv. Valentýn oslavit romantickou večeří a den po tom na vyšetření nikdo nechce. Aha, chápu! Termín si nadšeně (tedy ne že bych byla tak nadšená z vyšetření, ale z brzkého termínu ano) zapisuji do diáře a doma oznamuji, že 14. února bohužel musíme vynechat romantickou večeři. Manžel nechápe, tak dále svůj vtípek nerozvádím.
Valentýn se v ČR slaví od roku 1989, po pádu totalitního režimu. A jakkoli je to svátek ušlechtilý, dloooouhá staletí jsme bez něj jako národ přežili. Když se tento  svátek začal dostávat do povědomí a slavit, chodila jsem na základní školu a bylo mi tehdy tak 12 let. Tenkrát pro mě obyčejná každodenní návštěva „základky“ byla i bez Valentýna horor. Dnes už vím, po přečtení mnoha motivačních a seberozvojových knih, že jsem krásná a super holka, ale tehdy jsem si to opravdu nemyslela! A dle historických dokumentačních fotografií, jsem opravdu krásná nebyla. Nosila jsem oblečení po svém bratranci, máma (dodnes o tom v rodině raději mlčíme) mě nechávala ostříhat, jak se říká, podle kastrolu.
Neměla jsem příliš svěží pleť a měla jsem rovnátka.
Každopádně když v naší ZŠ nastal den D, tedy svatý Valentýn, nastalo pro mě hotové peklo. Všichni jsme měli za úkol vyrobit nějaká milostná přáníčka, ještě upozorňuji, že jsem nebyla z nejšikovnějších, a podarovat naše idoly. Vše se dělo organizovaně. Jak už asi tušíte, byla jsem, spolu s pár dalšími zoufalci, jediná, kdo při oficiálním předávání milostných vyznání nic neobdržel. A při předávání mých milostných dopisů se zdejší chlapci začali podezřele vytrácet ze třídy.
Jsem evidentně poznamenána svými milostnými valentýnskými začátky, takže všem lidem, kteří dnes stráví tento den romantickou procházkou, romantickou večeří a romantickou postelí, to z celého srdce přeji!!!!
Chtěla bych ale tímto především pozdravit ty, kteří jsou sami, kteří drží nesnesitelnou dietu, kteří jsou rozhádaní, kteří nemají tu pravou valentýnskou náladu. Všechny babičky a dědečky (babičky, dámy, nebojte! 8. března nás čeká MDŽ, tak si nenaplánujme žádná vyšetření, abychom se mohly pustit do bonboniéry!). Všechny holky a kluky, kteří dnes nedostali žádné valentýnské přání. Chtěla bych je ujistit, že jsou určitě krásní a super a že to jednou o sobě budou vědět!

 

Jeden komentář

  • Lucie

    Jak se stavíte k MDŽ:)

    • 11:33 - 5.3.2018