Mezigenerační setkávání v rámci našeho programu Povídej se neomezuje pouze na společné tvoření dětí a seniorů. Postupem času se akce spřátelených skupin mohou vzájemně prolnout a rozšířit ...
Středeční odpoledne bylo venku pošmourno, zato ve společenské místnosti SeniorCentra SeneCura ve Slivenci byla příjemně útulná a zároveň slavnostní atmosféra. Na stolech vonící občerstvení připravené ,,babičkami", nápoje v naleštěných karafách, hlavní aktérka výtvarnice paní Jenny Hladíková usazená pod svým velkolepým dílem, ostatní přítomní klienti centra trpělivě čekající, malá reportérka chystající si fotoaparát, milý personál vyhlížející hlavní nápor návštěvníků.
Těmi byly děti z družiny ZŠ Slivenec. A tentokrát přišly děti nejen z oddělení Koťat, které každý měsíc navštěvují seniory z centra v rámci našeho programu Povídej, ale také děti z ostatních oddělení družiny. Místnost byla nejednou plná dětí, až jsem se trochu vyděsila, jak takový nápor v klidu přežijeme. Ovšem moje panika nebyla vůbec na místě. Vedoucí družiny paní Petra Siganová děti nechala usadit, řekla jim instrukce a já žasla, jak je možné, že v sále s cca 60 dětmi je téměř ticho. A žasnu ještě teď!
Vernisáž zahájila paní Julie Kašparová a krásně pohovořila o celoživotní vášni klientky Senior Centra paní Jenny Hladíkové - tapisériích (gobelínech), z nichž právě jedna s názvem Pohled z hradu Krakovec byla hned po paní Jenny hlavní hvězdou odpoledne. Na stěně společenské místnosti se tapisérie krásně vyjímá. Krajina na ní je neskutečně plastická a ovečky se tiše pasou. Není divu, že díla paní Jenny Hladíkové jsou k vidění po celém světě, jak ve veřejných, tak i soukromých sbírkách.
Přípitek korunoval slavnostní atmosféru mezigenerační výstavy. Poté se slova ujala paní Iva Maráková - aktivizační centra SeneCura a pohovořila o dětské části vernisáže. Malí umělci ze ZŠ Slivenec nakreslili zimní motivy a výkresy byly již dříve rozmístěny ve společenské místnosti a označeny pouze čísly. Děti i ostatní přítomní pak po malém občerstvení shlédli všechny práce a do klobouku vhodili čísla pro ně nejhezčího výkresu. A že bylo z čeho vybírat! Hlavně ,,babičky" braly hlasování opravdu velmi zodpovědně. Sčítání hlasů pak proběhlo pod bedlivým dohledem dětské hlasovací komise. Ovšem víte sami, že umění se těžko hodnotí a mnozí skvělí umělci byli často původně nepochopeni. Proto pro nás všichni malí malíři zvítězili!
Mezigenerační propojení ještě doplňuje malá fotoreportérka Emilie svými fotografiemi z celé akce a přibližuje vám zde i některá vystavená díla. Doufám, že se budou líbit. A ještě přece jen malé přiznání: do následné fotogalerie jsem si protlačila hned 2 snímky díla, pro které jsem osobně hlasovala - č. 80 -minimalistický ptáček mě uchvátil!
Comments